Coffmanův vynález se používal ke startování velkých spalovacích motorů a jeho vznik se datuje do 30. let 20. století. Někdy se mu také říká “shotgun starter” tedy startér ala brokovnice. Roscoe A. Coffman totiž vymyslel geniálně jednoduchý způsob, jak roztočit klikovou hřídel velkých motorů, kdy počáteční energii nutnou k zážehu motoru dodá “výstřel” z patrony.

Nejedná se samozřejmě o výstřel v pravém slova smyslu, pouze se použije podobná patrona jako do brokovnice, pouze větších rozměrů, naplněná explozivním korditem. Při jejím odpálení se vytvoří nárazová vlna stlačeného vzduchu, která, vedena ocelovým potrubím, dorazí k povrchu motoru a nárazem jej roztočí. Jakmile je motor v pohybu, sepne se startér připojený na klikovou hřídel a může dojít k zážehu. Pozdější verze Coffmanova startéru posílaly nárazovou vlnu už nikoli na motor, ale přímo na zpřevodovaný startér, který pak pomocí setrvačníku roztáčel motor.

Za 2. sv. v. se Coffmanův startér úspěšně používal jako alternativa k elektrickým startérům, které měly řadu nevýhod: baterie po čase začaly být slabé a především pro dobíjení vyžadovaly zdroj elektrické energie, která na polních letištích nebývala vždy k dispozici, accu vozíky byly zase velké a samozřejmě ke startování byla nezbytná asistence mechaniků, kteří externí zdroj připojili a po nastartování opět odpojili od letounu.

Coffmanovo řešení bylo menší a flexibilnější, mělo však také své nevýhody. Jednak bylo zapotřebí patron, které byly každá z podstaty věci pouze na jedno použití a jednalo se tedy o relativně drahé řešení. Roztočení motoru bylo díky jedinému impaktu stlačeného vzdchu krátké, a motor proto nemusel stihnout včas naskočit a pokus se musel opakovat, samozřejmě za použití další patrony. Hlavní nevýhodou ale bylo zanášení startovacího válce motoru uhlíkem. Aby se uhlík z válce odstranil, musela se vyplýtvat další patrona, která tlakem vzduchu (bez zapnutého zapalování) uhlík z válce vymetla (dobře je to vidět ve video ukázce z filmu Let Fénixe – viz níže). Existovaly různé varianty Coffmanových startérů, některé se zásobníkem na 2-3 patrony jiné na 6 i více patron.

Nejznámější motory s tímto způsobem startování byly některé verze motorů Rolls-Royce Merlin používaných ve Spitfirech, Pratt and Whitney R-1820 v FM-2 Wildcatech a Napier Sabre II používaný v Typhoonech a Tempestech.

Existovaly i další podobné systémy startování odvozené od Coffmanova řešení jako např. Breezeho patronový systém. Používala ho většina amerických letadel s hvězdicovým motorem.

Startování Wildcatu pomocí originální patrony a “shotgun” startéru:

A na závěr slavná scéna z filmu Let Fénixe (1965):