Kit: 1:48 EDUARD (cat.no. 84189 Weekend ed.)
Built in 2023
Saburo Sakai’s A6M2 Zero. This machine and it’s pilot belonged to famous Tainan Kokutai and in August 1942 operated from Lakunai Airfiled near Rabaoul. Non paved runway and a lot of tropical rainy days left the visible dirty marks on the aircraft. This Zero was without an antenna mast as well as without aileron mass balances. The aircraft was built by Mitsubishi, hence shorter propeller cone and the wheel wells in the same colour as the overall coat.
A6M2 type 21 Zero, na kterém létalo japonské námořní eso Saburo Sakai. Tento stroj i jeho pilot patřily do slavné Tainan Kokutai. Sakai létal na řadě letounů Zero a tento model představuje jeho letoun ze srpna 1942, kdy operačně působil z letiště Lakunai blízko Rabaulu. Nezpevněná přistávací dráha a hojné tropické deště nevyhnutelně na letounech zanechaly stopy opotřebení a zašpinění. Toto Zero létalo bez radiostanice a tedy i bez anténního sloupku. Na křídélkách chybělo externí hmotnostní vyvážení. Letoun byl postaven továrnou Mitsubishi, proto má kratší vrtulový kužel. Dalším typickým rysem letounů vyrobených v této továrně bylo zbarvení vnitřku křídelních podvozkových šachet kamuflážní barvou a nikoli Aotake.
Accessories:
3D Printed Cockpit (EDURAD no.648692)
Brassin Wheels (EDURAD no. 648 693)
3D Printed Exhausts (EDURAD no. 648722)
3D Printed Engine (free download from HERE)
3D Printed Drop Tank (MH Models)
T-Face Canopy Mask (EDURAD no. EX821)
Masks for Control Surfaces (deaddesignmodels.com no. SM48042)
Masks for all markings (omask.cz – custom design)
Paints:
Basic camo: AK RC303 (IJN J3 Amber Grey) + RC004 (White) – ratio 1:1
Shadows for camo: RC303 + RC302 (Hai-Iro) + RC004 – ratio 3:1:2
Control surfaces: RC303 + RC302 + RC222 – ratio 1:1:3
Hinomaru: MRP-411 (Hinomaru red) + MRP-396 (Tan) + MRP-122 (RAF Yellow) – ratio 14:3:3
Lights for Hinomaru: ratio 5:2:2
White rudder band: MRP-004 (White) +MRP- 135 (Insignia White) – ratio 1:1
Yellow circular lid: MRP-122 (RAF Yellow) toned slightly with MRP-396 (Tan)
Black tail number: MRP-137 Jet Black
Blue band on the fuselage: AK RC017 Pale Blue
Lights for blue band: AK RC 239 Air Superiority Blue
Weathering of wing roots and central belly area: TAMIYA XF-1 Black + XF-10 (Flat Brown) – ratio 3:2 heavily diluted with IPA
Fuel stains: XF-1 + XF-10 – ratio 3:1 heavily diluted with IPA
Dirty ground stains around tail wheel and near main gear legs: TAMIYA XF-59 (Desert Yellow) + XF-64 (Red Brown)
Note: The best reference photo of the A6M2 Zero with blue band I managed to find can be seen in EDUARD Info 10/2022 p.23 in the article by Ed DeKiep – see rather blurry yet colour photo no.11. Based on the photo, it is clear that the blue band doesn’t stretch all over the bottom part of the fuselage.
Poznámka: Nejlepší podklad na vzhled šikmého modrého pruhu na Zerech z oblasti Nové Guinei, který se mi podařilo dohledat, je v článku Ed DeKiepa publikovaného v EDUARD Info 10/22 str.29. Jedná se především o snímek č.11, který je sice značně neostrý, ale zato barevný. Můžeme si tak udělat přibližnou představu o odstínu použité modré a především je zde vidět, že pruh neobepínal trum kolem dokola, ale ve spodní části byl přerušen.
Weathering
After the light layer of MRP Gloss varnish I applied EDURAD’s stencils with the help of TAMIYA Adhesive. Aproximmately 1 hour later I used Q tip dipped in an Abteilug 502 Odourless thinner and gently wiped the covering film from stencils. Then I purposely continued to rub the stencils with Q tip to achieve a worn appearance.
Scratches on the surface were done with the brush. I used acrylic AK 3.Gen paints mixed to a slightly lighter shade then the surrounding area and the second “silver” layer of scratches was done with AMMO Metallic Steel.
After general wash with the grey-brown oil mixture only slightly darker then the camo I sealed all surface with semi matt varnish. I continued with applying oil paints locally and blended them with wet or dry brush according to the effect I intended. Oil paints were finally sealed with MRP varnishes of different matt/gloss level.
Patina Po zalakování tenkou vrstvou laku MRP Gloss jsem nanesl popisky z aršíku ze stavebnice a pro lepší přilnavost použil vodičku TAMIYA Adhesive (bez změkčovadla, tj. "se žlutou etiketou"). Už přibližně za hodinu šlo bez nebezpečí poškození odstranit krycí lak pomocí ušátka namočeném v ředidle od 502 Abteilung. Protože jsem chtěl docílit opotřebeného vzhledu popisek, pokračoval jsem v jejich tření zvlhčeným ušátkem i po odstranění filmu dokud jsem nebyl s výsledkem spokojen. Odřeniny jsem maloval štětcem akrylovými barvami. Nejprve směsí lehce světlejší než je okolí odřeniny a následně vybraná místa zdůranil odřeninami "až na kov" pomocí metailcké akrylové barvy odstínu Steel od AMMO. Místy jsem ji později utlumil olejovými barvami. Po obvyklém celoplošném washi šedo-hnědým odstínem pouze lehce tmavším než je barva povrchu, jsem povrch zalakoval semimatt lakem MRP. Následovalo stínování a špinění lokálně nanášenými olejovkami roztíranými do ztracena buď štětcem navlhčeným v ředidle nebo suchým - podle efektu, kterého jsem chtěl dodsáhnout. I tyto lokální úpravy jsem nakonec velmi lehce zalakoval MRP laky s různým stupněm lesku/matu.
Recommended reading: “Samurai!” by Saburo Sakai
V češtině vyšla autobiografie Saburo Sakaie pod názvem "Zera nad Pacifikem".
Gallery
WIP gallery – Airbrush work
Engine Nakajima Sakae
By luck I found the website of polish scale modeller Tomasz Gronczewski who draw an excellent 3D model of Nakajima Sakae engine ready for building into the Eduard’s A6M2 Zero 1:48 (the quality of the engine is way better then the one offered by EDUARD within their Brassin accessory range). Not to mention that he offers free download of STL file (and many other accessories for this kit as well). Definitely I decided to get the engine. One of it’s best features is excellently modelled electric wiring that stem from the central ring in the pairs of two placed parallel to each other. Considering the scale of the engine, it would be very difficult to scratchbuild properly something like this. Printed 3D model of the engine has a diameter of only 22 mm!
Na internetu jsem narazil na stránky polského modeláře Tomasze Gronczewskiho, který si sám nakreslil motor Nakajima Sakake pro čtvrtkové Zero od Eduardu. Jedná se o excelentní 3D model a navíc ho autor na své stránce nabízí zdarma ke stažení. A nejen motor, ale také řadu dalších doplňků na Zero. Každpodáně motor jsem si pořídil a to především kvůli výborně znázorněným rozvodům zapalování, které jsou na čelním prstenci umístěny vždy po páru za sebou, což by se v tomto měřítku velmi obtížně vyrábělo. Vytištěný 3D model má průměr pouhých 22 mm!
Painting the engine STEP-BY-STEP:
1. MRP Black surfacer (airbrushed)
2. Mr. Hobby SM204 Super Stainless 2 (airbrushed)
3. Black oil paint wash
4. AK 3Gen Acrylic gloss Black for pushrods (with added drop of Gloss agent)
5. AK 3Gen Acrylic Brass for el. cables (tubes)
6. AK 3Gen Acrylic Light Blue for the reduction gear cover (with added drop of Gloss agent)
7. Shading the reduction gear cover with light oil paint (kind of Off-White)
8. Wash of the reduction gear cover with Black-Brown wash
9. AK 3Gen Acrylic Yellow for one piece of the wiring at the bottom part
Engine cowling painting STEP-BY-STEP
My goal was not a heavy chipped surface but instead a lightly worn out Zero cowling.
1. MRP Black surfacer
2. Exhausts sprayed with AMMO A-STAND Engine manifold and masked
3. Gunze Super Stainless 2 (SM-204)
4. AMMO Scratches Effect – 2 thin layers
5. Blue-Black: AK RC327 (Black) + RC327 (RLM 83) + RC222 (Insignia White) – ratio 6:2:3
6. Shadows: AK RC327 (Black) + RC327 (RLM 83) – ratio 3:1
7. Scratching: MRP needle used over moistened surface. The key is not to overdone the effect and work in a tiny areas with a very pointed tool. A word of caution though: it is very easy to scratch through the silver to plastic with a tool like this so be a very very light handed.
8. Misted with MRP Semi-matt varnish
9. Oil Medium grey over some of the rivets, pure black over others. After the thinner evaporates excess removed with paper towel.
10. Diluted oil Winsor & Newton Raw Umber applied over scratches and then blended with dry brush.
11. Weathering exhausts: touched with oil Abteilung 502 Smoke and blended with drybrush.
Cockpit – 3D Printed and painted
Eduard’s 3D printed A6M2 Zero cockpit is the most detailed cockpit I have ever built. The number of parts is comparable to the number of all other kit parts! Everything is beautifully sharp, detailed and fits together very well. Printing raster is mostly non-visible except for a few larger parts but it is barely visible there after treating it with surfacer and subsequent painting. The headrest was the only part I had to sand.
Kokpit od Eduardu pro Zero tištěný na 3D tiskárně je zatím nejdetailnějším kokpitem, jaký jsem kdy dělal. Počet dílů je co do počtu téměř srovnatelný s počtem dílů celé stavebnice! Díly jsou perfektně ostré, fantasticky detailní a dohromady pasují také dobře. Rastr zůsobený technologií 3D tisku je na pár větších dílech viditelný, nicméně po nastříkání surfacerem a nabarvení většinou není znatelný. Brousil jsem pouze opěrku hlavy, kde už byl rastr rušivý.
Yet, not everything was perfect: the main cockpit bath was slightly bent and due to the part complexity it was not possible to correct it in a hot water without the danger of irreversible damage. The solution was to make a small cuts on the sides of the bath and insert small wedges. This adjustment helped to straighten the part so that it fit to the fuselage without problems. One of the two gun barrels was bended too but it was corrected quickly in a hot water.
I had an opportunity do discuss the known problem of bended 3D printed parts on E-day a month ago with Eduard’s specialist. He told me that the main cause of bended parts is the lack of sufficient number of support struts. That is exactly the case of Zero bath cockpit. In this case the number of supports can be increased but unfortunately in some other cases it is not possible. Nevertheless he assured me that Eduard welcome any notification about bended parts and that if possible they will try to redesign it to prevent bending. It is also possible to claim the damage part with subsequent receiving the new one from Eduard.
Despite above mentioned problems I highly recommend this cockpit set. Comparing it with default plastic parts, there is a huge step towards much better visual appearance. So that I can conclude that the effort necessary to assemble the 3D printed cockpit is well worth it.
Přesto s uvedeným doplňkem nebylo vše ideální, protože celá vana kokpitu byla prohnutá a díky své komplexnosti ji nebylo možné bez rizika poničení srovnat v horké vodě. Řešením nakonec bylo naříznutí vany zhruba uprostřed a vlepení klínku. Teprve pak se vana srovnala a pasovala do trupu. Také byla ohnutá hlaveň jednoho kulometu, ale zde pomohlo srovnání v horké vodě. O problému prohnutí tištěných dílů jsem diskutoval na letošním E-Day u stánku Eduardu s prezentací 3D Brasinnů, a dozvěděl jsem se, že tištěné díly se ohýbají, pokud mají nedostatečný počet podpěr, což je přesně případ kokpitu Zera. Uznali, že v tomto případě by bylo potřeba počet podpěr navýšit. Nicméně jsem byl ujištěn, že mohu kdykoli ohnuté díly zaslat k výměně (ovšem pokud je problém v technologickém řešení výtisku, obávám se, že bych obdržel sice jiný, ale pravděpodobně také prohnutý díl). I přes uvedené problémy však sadu doporučuji. V porovnání s plastovými díly je to znatelný krok kupředu v kvalitě a úsilí věnované sestavení podle mne stojí za to.
Be First to Comment