Štítek: <span>Duxford</span>



Který nadšenec pro letouny 2. sv. v. by neznal Duxford? Letiště v Anglii s bohatou válečnou historií, kde se dnes nachází jedna z největších sbírek dochovaných warbirdů na světě.

Jeho druhoválečná historie začala už v Bitvě o Británii, kdy zde byl domov několika squadron Hurricanů a Spitfirů a později odtud vlétal k akcím také “Big wing” slavného beznohého W.Cdr. Douglase Badera. V Duxfordu byla za vláky dále umístěna speciální jednotka Air Fighting Development Unit (AFDU) která testovala Typhoony, Mosquita i Mustangy. V r. 1942 zde operačně působil první wing Typhoonů. Od dubna 1943 se pak Duxford stal domovem americké USAAF, která si ho přejmenovala jako “Station 357 (DX)”. Vzlétaly odtud k doprovodům bombardérů B-17 především Thunderbolty a později Mustangy 78th Fighter Group.

Dnes je letiště dějištěm mnoha akcí a leteckých show. Pokud do Duxfordu kdykoli zavítáte, je velká pravděpodobnost, že uvidíte, jen tak mimochodem, jak si tam někdo létá v Mustangu nebo Spitfiru.

Aktuálně se objevila perfektně zpracovaná free (!) scenerka Duxfordu do simulátoru MSFS. Stáhnout si ji je možné zdarma na flightsim.to ZDE (pro Duxford je možné navíc stáhnout doplněk “Airshow”, který do scenérky přidá početné diváky a návštěvníky ZDE). A na závěr video, které Vás s namodelovaným Duxfordem seznámí blíže:

PC Simulators - MSFS



Duxford bývá každoročně dějištěm největší světové “warbird” show. V roce 2017 se o vzrušení postaral jeden P-51D, jehož motor odmítal poslušnost. Stroj pilotoval britský pilot Mark Levi, který je zkušeným pilotem warbirdů a pracuje jako dopravní pilot.  Díky dvěma kamerám v kokpitu, které zůstaly nepoškozené, máme možnost shlédnout průběh celé události z pozice pilota. Video následně obsahuje důkladný rozbor celé události v diskuzi s pilotem (video umožňuje zapnout anglické titulky).

Brzy po vzletu ve velké skupině 21 strojů Mark zaznamenal chvilkový výpadek motoru. Když se o pár vteřin později situace opakovala, odpojil se od skupiny se záměrem co nejrychleji s letounem přistát. Začal proto točit na směr přistávací dráhy a přitom se pokoušel o mírné získání výšky, protože byl značně nízko. S dráhou téměř na dosah odsunul kryt kabiny, vytáhl podvozek a vysunul částečně klapky. Při přiblížení však motor opět vynechal, nyní ale již na delší dobu, a pilotovi bylo jasné, že přišla konečná, protože je stále mimo vzdálenost, kdy by byl schopen doplachtit na dráhu. Dalším neklamným znamením byl hvízdavý vzduch v  gunportech, který je u Mustangu známkou příliš vysokého AoA. Pilot zareagoval správně – odklonil stroj ihned od letiště, bleskově zatáhl podvozek a vysunul naplno klapky. Pak už následoval náraz a prudké zpomalení, jak ryl Mustang brázdu na blízkém poli.

Pilotovi se naštěstí nic nestalo, pouze ho zezadu do krku udeřil plexisklový kryt kabiny, který se při prudkém zpomalení uvolnil. V rozhovu se dozvíme, že ani škoda na letadle nebyla fatální a letoun bude brzy opět provozuschopný.

Těsně před kontaktem se zemí.

Na otázku co by příště udělal lépe Mark odpověděl, že by bylo bývalo nejlepší jít na přistání ihned po prvním kratičkém výpadku motoru. Neudělal to, protože doufal, že se nejedná o fatální selhání a nechtěl narušit show. Druhá věc, co měl podle manuálu udělat, bylo zcela odhodit kryt kabiny. Neudělal to, protože za prvé stále doufal, že to dotáhne na letiště a pak také nechtěl, aby kryt kabiny zasáhl někoho na zemi. Třetí věc, kterou nestihl bylo vypnout magneta. Naštěstí se ale žádný požár nekonal.

Vzhledem k tomu, že všechna rozhodnutí musí v takové situaci pilot učinit během pouhých několika veřin a také k do poslední chvíle nejednoznačné  identifikaci poruchy, lze uzavřít, že se Mark Levi zachoval velmi profesionálně a situaci výborně zvládl.

Warbirds today