Štítek: <span>Mosquito</span>



Provozuschopná zrestaurovaná Mosquita lze spočítat na prstech jedné ruky (o jednom z nich jsem nedávno psal ZDE). Všichni fandové tohoto krásného letounu se proto mohou radovat, protože 12. ledna 2019 se do vzduchu poprvé vznesl další letuschopný stroj. Byl zrestaurován, jak jinak, opět na Novém Zélandu, firmou Avspecs, kde jsou pravděpodobně nejlepší odborníci na světě, co se týká Mosquit. Jedná se o stroj verze DH Mosquito FB. VI s kódovým označením PZ474.

Stroj vyrobený v pobočce de Havilland Hatfield byl s původním kódovým označením NZ2384 předán RNZAF v dubnu 1947. V letech 1953-55 létal na Novém Zélandu pod označením ZK-BCV. V r. 2017 ho odkoupil Rod Lewis pro svoji úžasnou sbírku warbirdů Lewis Air Legends a pověřil Avspecs jeho zrestaurováním. První let v lednu tohoto roku byl hned napoprvé úspěšný (pilotoval Steve Hilton).

FB stránky Avcpecs s aktuálními informacemi ZDE.

A ještě video z motorové zkoušky:

Warbirds dnes



Zvuk motoru Merlin na druhou, to je Mosquito. Dnes nabízím dvě videa restaurovaného Mosquita FB.26 KA114. Nejprve krátké 60s video s převážně externími záběry, kde je možné si naplno vychutnat zvuk motorů při průletech jako divák:

A ještě nádherné video natáčené z kokpitu na jednom z jeho prvních letů na veřejnosti v r. 2012. Let se odhrál v Auckladu na novém Zélandu a Mosquitu při něm dělají společnost Spitfire a Vampire:

Další info a fotky KA114 ZDE.

Warbirds dnes



Působivý dokument o letounu de Havilland DH.98 Mosquito, který natočil sám výrobce (pravděpodobně ke konci války nebo brzy po jejím skončení).  Mosquito byl na svoji dobu extrémně rychlý víceúčelový dvoumotorový letoun, který byl díky své celodřevěnné konstrukci přezdíván “Wooden Wonder” (dřevěný zázrak).

První tři minuty nás autoři seznamují s předchozími kontrukcemi firmy de Havilland včetně úspěšného cvičného stroje “Tiger Moth”, na kterém začínala svůj výcvik většina druhoválečných pilotů RAF.

(3:00) Původní myšlenkou, která stála za zrodem Mosquita, bylo vytvořit bombardér, který bude rychlejší než nepřátelští stíhači, takže nebude potřebovat střelecké věže ani mnohočlennou posádku. Tento předpoklad pak umožnil vyprojektovat aerodynamický letoun, který ve spojení s motory Rolls-Royce Merlin a lehkou samonosnou dřevěnou skořepinovou konstrukcí dostál uvedeným předpokladům.

(9:00) Prototyp vlétl poprvé v listopadu 1940, těsně po skončení Bitvy o Británii a od počátku bylo zřejmé, že je to velký úspěch konstruktérů.

(10:15) Popis výroby letounu, která byla unikátní díky použití dřeva v nebývalém rozsahu na celou konstrukci. Výrazného odlehčení se dosáhlo použitím sendvičového potahu z překližky a balzy. Trup se kompletoval ze dvou poloskořepin a křídlo bylo konstruováno kvůli pevnosti a jednoduchosti jako jediný celek, na který se osadil zkompletovaný trup. Celé to nápadně připomíná velkou stavebnici plastikového modelu, pouze ze dřeva a v měřítku 1:1  :-)

(13:37) I jednotlivé kontrukce “Mossieho” byla promyšleny tak, aby byly co nejjednodušší na výrobu a zároveň maximálně funkční. Například podvozkové nohy neměly klasické hydraulické tlumiče, ale odpružení tvořila série pryžových bloků uvnitř dutých podvozkových nohou. Také chladiče byly geniálně vyprojektované – byly zakomponované do náběžných hran křídel v prostoru mezi trupem a motorovými gondolami, takže nevytvářely téměř žádný přidaný odpor.

(15:00) Do pumovnice Mosquita se vešly čtyři 250 lb bomby. Zvýšení nosnosti na dvojnásobek pak bylo dosaženo zkrácením stabilizačí části standardních  500 lb bomb. Představena je také noční stíhací verze s kulomety umístěnými v prostoru pumovnice. Vzlet prototoypu stíhací verze Mosquita se uskutečnil v květnu 1941.

(16:43) Kanada začíná stavět licenční Mosquita. Na výrobě konstrukce se díky jednoduché výrobě ze dřeva mohly podílet drobní podnikaletelé a tak brzy celou výrobu v Kanadě zabezpečuje síť 400 drobných dodavatelů jednotlivých částí konstrukce.

(18:17) Vzniká stíhací-bombardovací verze. Dolet se rozšiřuje pomocí speciálních aerodynamických přídavných nádrží pod křídly.

(20:00) Mossie se již vyrábí ve třech zemích: Británii, Kanadě a Austrálii. Při přeletech letadel z Kanady do Evropy přes Grónsko a Island je dosaženo nových rekordů v dálkových přeletech.

(21:50) Letoun je schopen výkrutu na jeden motor.

(22:20) Velmi úspěšné bylo Mosquito v roli dálkového fotografického průzkumu (ve filmu uvidíte pěkné ukázky výškových snímků hodnotných cílů jako Tirpitz, Messerschmittovy továrny  aj.)

(24:20) Mossie v US průzkumných sqadronách.

(24:45) Záběry z bojového operačního nasazení Mosquit.

(31:00) Mosquita se osvědčila v roli “pathfinderů“, kteří značkovali cíle pro bombardovací svazy.

(34:00) Noční stíhací verze úspěšně bojuje s nepřátelskými nočními “Intrudery”.

(35:00) Mossie se používají k setřelování raket V1.

(37:00) Verze s raketami k útokům proti pozemním cílům.

(41:00) Nouzové situace a přistání bez podvozku.

Konstrukční řešení