Archiv autora: <span class="vcard">Tapi</span>



Máme zde další fotky a videa z chystané široké nabídky ovladačů REPLIKA Gear.

Knipl pro ruské letouny bude mít tři varianty: IL-2, Lagg-3 a Jak-7

Už také víme, jak bude vypadat základna pro joystick:

Na následujícím videu autor ukazuje, jak je joystick přesně centrován a nedochází u něj k oscilacím jako u Virpilu. Osobně vlastním VKB Gunfighter II a ten se chová podobně jako demonstrovaná novinka od Replika Gear – zařízení je díky tomu přesné a u letounu nedochází ke “komižlání” známému při použití low endových zařízení. Externí umístění pružin pak bude umožňovat snadnou výměnu a seřízení síly podle požadavků uživatele. Délka pružin zřejmě umožní i požadovaný větší rozsah pro alternativní použití delších kniplů, jejichž základna bude moci být umístěná v úrovni podlahy. Zatím ještě neznáme “vnitřnosti” mechanismu, ale doufejme, že se bude jednat o moderní vačkové řešení z kovových dílů. Kvalitu připravovaného kniplu nicméně zatím vidím velmi pozitivně.

Další videa ukazují, jak jsou navržena tlačítka na REPLIKA Gear ovladačích. I když oceňuji autorův záměr přiblížit se maximálně reálným vzorům, osobně z jeho řešení radost nemám, protože s takto silným odporem, jaký autor u tlačítek plánuje, bude zátěž na ruku značná. Přece jenom frekvence, kdy tlačítka používá simulátorový pilot, je mnohem vyšší, než s jakou tlačítka používají reální piloti. Pokud budou mít tlačítka demonstrovaný silný odpor, mám obavu, že po hodině létání budou prsty simulátorového pilota pěkně bolet. A kdo létá denně, bude riskovat zranění z jednostranného zatížení.

PC Simulátory - HW & SW



Dnes nabízím srovnání maximálních rychlostí warbirdů v DCS, a to ve třech letových hladinách: u země, v 10 000 ft a 20 000 ft.

Parametry měření:
– DCS Open Beta 2.5.6.57530 (11. 11. 2020)
– mapa Normandie, teplota u země 20°C, tlak standardní (29.92 inHg), vítr 0 kt
– všechny letouny měly natankováno 50% svých palivových nádrží
– každý letoun byl vždy vytrimován do horizontálního letu a nastaven na maximálně čistou konfiguraci (tj. kde to bylo možné, byly uzavřené chladiče)
– trvání měřeného letu bylo vždy minimálně 1 min případně déle, pokud byl nárůst rychlosti pozvolnější, dokud se IAS nezastavila na stabilní hodnotě.

Režimy motoru jednotlivých letounů:
P-47D-30: aktivované vstřikováni vody a turbokompresor, 71″ @ 2700 RPM
P-51D: aktivován WEP, 67″ @ 3000 RPM
Spitfire Mk.IX: +18 @ 3000 RPM
FW 190D: MW50, 3250 RPM
FW 190A-8: notleistung 2700 RPM (1.4 ATA)
Bf 190K-4: MW50, 1.75 ATA (2800 RPM)

Pozn. 1: Rozptyl naměřených hodnot je značně hrubý a slouží pouze k základní orientaci. V grafu tak není vidět např. typický pokles výkonu u Fw 190 od cca 1200 do 3300 m (4000-10000 ft) tj. dokud nesepne druhý stupeň kompresoru ve výšce kolem 3300 m. Podobně u motorů Merlin (P-51D a Spitfire IX) není ze zvolených tří letových hladin patrné sepnutí kompresoru zhruba od 4500 m.

Pozn. 2: všechny hodnoty pro FW 190 A-8 platí pro konfiguraci bez středového pylonu a údaje pro výšku 3300 m byly naměřeny se spuštěným 2. stupněm kompresoru

Pozn. 3: P-47 s 100/130 oktanovým palivem by měl se vstřikováním vody umožňovat maximálně 64“ @ 2700 RPM. V simulátoru však dosahuje 70-72“ @ 2700 RPM, což odpovídá spíše 150 ok. palivu. Naopak P-51D by s 100/130 oktanovým palivem a WEP měl dosahovat 67“ @ 3000 RPM, což koresponduje se situací v simulátoru (se 150 ok. palivem bylo v reálu možné výkon navýšit Mustangu až na 75“ @ 3000 RPM).

Pozn. 4: Pro praktické využití je třeba mít na paměti, že maximální režimy jsou u jednotlivých letounů omezeny na různou maximální dobu trvání:
– vstřikování vody u P-47 na 15 min,
– MW50 u Bf 109K-4 a FW 190D na 10 min,
– +18 boost Sitfire Mk. IX zvládá min 10 min
– WEP u P-51D pouze na 5 min,
– notleistung 1,4 ATA u FW 190 A-8 na pouhé 3 min.

Rychlosti TAS v horizontálním letu:

U země3300 m
(10 000 ft)
6100m
(20 000 ft)
P-47D-30615 km/h646 km/h670 km/h
P-51D592 km/h631 km/h674 km/h
Spitfire Mk. IX525 km/h585 km/h611 km/h
FW 190D594 km/h646 km/h698 km/h
FW 190A-8542 km/h572 km/h628 km/h
Bf 109K-4592 km/h637 km/h678 km/h


Pro srovnání uvádím také naměřené rychlosti IAS:

U země3300 m
(10 000 ft)
6100m
(20 000 ft)
P-47D-30615 km/h555 km/h490 km/h
P-51D590 km/h539 km/h492 km/h
Spitfire Mk. IX522 km/h503 km/h448 km/h
FW 190D591 km/h550 km/h511 km/h
FW 190A-8540 km/h483 km/h457 km/h
Bf 109K-4591 km/h542 km/h492 km/h

Závěr:

I když jsem se snažil o co nejpřesnější měření, výsledky se při opakování lišily občas až o 5 km/h. Na prezentované rychlosti je tedy třeba nahlížet s vědomím jistého “rozptylu” naměřených hodnot. Nicméně věřím, že pro celkový pohled a vzájemné porovnání jednotlivých letounů v měřených výškách jsou uvedené závěry dostačující.

U země v DCS vede P-47D, který je o cca 20 km/h rychlejší než vyrovnané trio Bf 109K, FW 190 D a P-51D. S odstupem 50 km/h následuje Fw 190A-8 a nejpomalejší je, jak se dalo očekávat, Spitfire Mk. IX C, který tak “neuteče” žádnému ze svých soupeřů.

Ve 3300 m je situace mezi třemi nejrychlejšími stroji (P-47, FW 190D a Bf 190K) velmi vyrovnaná, Mustang zde začíná na oba německé stroje mírně ztrácet, ale zároveň zvyšuje svůj náskok proti FW 190A-8 a Spitfire je zde opět pouze do počtu.

V 6 km se jednoznačným králem stává FW 190D, který zde o cca 25 km/h překonává Thunderbolta i Mustanga, který však v této výšce už také začíná ukazovat své kvality. Bf 109K má stále nepatrný náskok na oba americké stroje. Anton už ztrácí výrazně a Spitfire je jako obvykle poslední.

Poznámka na závěr: v článku nehodnotím, do jaké míry odpovídají zjištěné údaje reálným hodnotám. Mým cílem bylo pouze provést srovnání jednotlivých strojů v rámci DCS simulátoru.

PC Simulátory - DCS WWII



Nově zrestaurované video s pěknými záběry pacifických “recce” verzí P-38 s kamerami místo kulometů.

Dokumenty - videa