WARBIRDS BLOG Posts



Pro létání ve Virtuální realitě používám headset Oculus Rift S. Neocenitelným pomocníkem je pro mne utilita Oculus Tray Tool (OTT), která mj. umožňuje zobrazit ve VR tzv. Visual Head Up Display (HUD) s klíčovými údaji popisujícími výkon vaší aplikace. Asi nejužitečnější je volba Application Render Timing, která zobrazí nejen aktuální FPS, ale také GPU a CPU render timing.

Pozn. Render timing hodnoty jsou naprosto klíčové pro zjištění, zda Váš HW apliaci (simulátor) zvládá v minimálních 80 FPS nebo ne. Pokud hodnota timing pro GPU nebo CPU vystoupí nad cca 12 ms, přestane být 80 FPS udržitelných a klesne. Pokud máte nastaveno automatické přepínání ASW, skočí FPS na 40 a systém dále jede v režimu prokládaných snímků při zachování plynulosti. Pokud ASW z nějakého důvodu nemáte zapnuté, FPS klesne a renderování scény přestává být plynulé.

OTT HUD je výborná pomůcka, ale jakým způsobem si ji ve VR spustit?

a) Nejjednodušší možností, ale zároveň tou nejméně praktickou, je stopnout simulátor, sundat si headset z hlavy, myší na monitoru otevřít OTT a HUD si prostě zvolit, nasadit headset a ukončit pausu simulátoru. Když pak chceme HUD opět zavřít, musíme celou proceduru se sundáním headsetu zopakovat.

b) Krokem k lepší ergonomii je definování kláves pro otevření a zavření HUD. K tomu slouží příslušná volba v OTT :

Já jsem si zvolil klávesu NUM / pro otevření HUD a klávesy CTRL + NUM / pro zavření HUD. Přesto jsem si zatím pomohli pouze nepatrně, protože k tomu, aby klávesy fungovaly, musí být okno OTT aktivní. A to znamená vždy opět sundat headset,přes ALT + TAB se přepnout do okna OTT a pak teprve použít naše klávesové zkratky.

c) Jak asi tušíte, nejlepší možností je používat ke spuštění HUD hlasový příkaz. Tak se vyhneme otravnému sundávání headsetu a zapínaní/vypínání HUD najednou bude rychlé a komfortní. K tomu je nejlepší použít aplikaci Voice Attack, která je dle mého názoru naprostou nutností pro pohodlné používání VR headsetu.

Jak tedy na to? Musíme vyřešit hlavní problém a sice, že OTT HUD funguje jako overlay přes aktuálně běžící aplikaci. Budeme tedy muset použít vždy dva příkazy:

  1. První hlasový příkaz, který pošle naše hotkeys (definované v předchozí ožnosti b) posané výše) do OTT okna;
  2. druhý hlasový příkaz, který navrátí focus zpět do simulátoru (IL-2);
  3. oba tyto hlasové příkazy pak pro jednoduchost spojíme do jediného (třetího) hlasového příkazu, který zajistí jejich postupné automatické provedení a který tedy jako jediný budeme prakticky používat.

Výše uvedený postup použijeme jak pro definování hlasového příkazu pro spuštění HUD tak pro zavření HUD. Nejprve tedy postup jak ve Voice Attack vytvořit příkaz pro otevření (zobrazení) HUD v simulátoru:

A nyní druhý příkaz, který zajistí přepnutí focusu zpět z OTT do simulátoru (a provedení akce nám potvrdí hláškou „OK“):

Příkaz pro změnu focusu se definuje v Other -> Windows -> Perform a Windows Function:

Nyní zbývá vytvořit hlasový příkaz, který bude obsahovat volání obou dvou připravených hlasových příkazů:

Oba příkazy se zadají přes volbu Other -> Voice Attack Action -> Execute Another Command:

Uff a je hotovo :-) Nyní tedy máme připraven příkaz na otevření HUD, který kdykoli během letu aktivujeme příkazem „head up display„.

Podobně si pak vyrobíme příkaz pro zavření HUD. Změna bude pouze v tom, že si připravíme nový první příkaz pro zavření HUD, který použije příslušné klávesové zkratky OTT pro zavření HUD (CTRL + NUM /).:

Finální příkaz pak můžeme volat například příkazem „head up display close„.

Virtuální Realita PC



YouTube kanál Agathos Flightschool vydal zajímavé video ve kterém autor, reálný pilot P-51 Mustang, srovnává skutečný letoun s jeho protějšky v simulátorech DCS a IL-2 Great Battles (v.4.002). Ve videu porovnává pojíždění, vzlet a přistání.

Stručné shrnutí závěrů autora videa:

Pojíždění
Reálný letoun se začíná pohybovat už pod 1000 RPM. DCS Mustang však až na cca 1200 RPM a IL-2 Mustang dokonce až při 1500 RPM. Oba simulátory se tedy vyznačují sníženou akcelerací v porovnání se skutečným strojem. DCS je na tom z obou simů lépe.

Vzlet
Reálný letoun má od konstruktérů nastaveny vyšší síly na směrovce, která je ovšem velmi účinná. Je to záměr, aby piloti směrovku nepoužívali nadměrně a tím příliš nenamáhali celou konstrukci letounu. U obou simulátorů se projevuje (zřejmě i díky joystickům bez force feedbacku) tendence k „overcontrol“, tj. k příliš velkým amplitudám v ovládání jednotlivých os, zejména zmíněné směrovky. Vzlet je proto v simulovaných letounech proti reálu více nestabilní. Nicméně DCS letoun hodnotí autor jako velmi přesný, co se týká chování při vzletu. IL-2 Mustang na tom se vzletem také není špatně, pouze je znát nedostatek akcelerace, kdy i při 55″ MP má letoun znatelně méně výkonu.

Přistání
Skutečný letoun je při přblížení na přistání i po dosednutí velmi dobře ovladatelný a točivý moment vrtule lze dobře korigovat (pozn. autor nepřistává na tři body, ale nejprve na hlavní kola podvozku). DCS vykazuje téměř perfektní shodu, pouze při dojezdu je znatelná opět tendence k „overcontrol“ směrovky. V IL-2 se ale Mustang chová poměrně značně odlišně od svého reálného vzoru. Je zde patrný problém s držením výšky kvůli vyvážení letounu, které neodpovídá reálu. Je nutné přidávat silně výškovku (vyvážený letoun má nesprávnou pozici s „nosem příliš nahoru“) a při přiblížení je pak třeba nereálně mnoho trimovat. V důsledku je pak letoun při přiblížení mnohem více nestabilní. Také je znatelný „overcontrol“ směrovky a simulátor vykazuje příliš citlivé brzdy.

Pro piloty



YouTube kanál Military Aviation History uveřenil pěknou mini sérii zaměřenou na Me 262. Autor nás v ní detailně seznamuje se strojem dochovaným v Deutches Museum Flugwerft Schleissheim.

První video poskytuje zajimavé informace o historii vzniku tohoto revolučního letounu a analyzuje problémy, se kterými se konstruktéři museli potýkat. Druhé video je pak velmi pěkným walkaroundem dochovaného stroje a to jak exteriéru tak kokpitu a ocení ho jistě i ti, kteří nevládnou angličtinou. Oslovila mne zejména detailní prohlídka kokpitu s komentářem ke každému přístroji a ovládacímu prvku. Třetí video je malým doplňkem, kde uvidíte to, co se z časovým důvodů nevešlo do prvních dvou dílů.

Pozn. Pro lepší srozumitelnost je možné si u každého videa zapnout anglické titulky.

Konstrukční řešení