Kit: 1:48 Eduard
Doplňky: drobné vlastní úpravy včetně větrného rukávu, BMW 327 (Hasegawa) + mřížky (Hauler)

Jedná se již o letitý model f. EDUARD. Žel jak jsem zjitil až v průběhu stavby, moje výlisky nebyly zřejmě ideální, protože poloviny trupu vzájemně “neseděly” cca o 1 mm. Ideální nebyly ani spoje křídel-trupu a přechod mezi kabinou a trupem. Dotazem na modelforu jsem zjistil, že některým vlastníkům modelu výlisky pasují a jiným, stejně jako mě, nikoli (možná je příčinou chybně aplikovaný technologický postup výrobce při použití forem pro nějakou sérii výlisků). Nicméně ke slovu muselo přijít vteřinové lepidlo a brusné nástroje a po jistém úsilí se mi v průběhu stavby podařilo vedené nedostatky napravit.

Celý model by si také zasloužil kompletně zatmelit rytí a nově přerýt, protože spáry jsou nemodelově hluboké a široké. Nicméně k tak radikálnímu kroku jsem moc elánu neměl, takže jsem se spokojil s onýtováním modelu. Dle mého názoru tak model velmi “prokoukne” a to platí zejména u jednobarevných kamufláží.

Pominu-li uvedené nedostatky byla ostatní stavba již pohodová. Na model jsem nepoužil surfacer, aby mi zůstaly zřetelné nýty a držel v nich wash. Jako základovku jsme použil Base White naředěnou 4:1 ve prospěch ředidla a pak již přišel nástřik barvou Gunze řady H č. 318, protože je IMHO ze všech dostupných barev nejblíže odstínu RLM 05. Vše ostatní je již stříkáno, jak jsem zvyklý, barvami Tamiya.

Jako doplněk k dokreslení scény jsem si vybral BMW 327 od f. Hasegawa, které jsme vylepšil pouze leptanými mřížkami f. Hauler. Nicméně scéna se mi pořád zdála neúplná, tak mne napadlo vyrobit větrný rukáv – použil jsem část nějaké plastové propisky a teplem ji vytvaroval do požadovaného tvaru. Uchycení rukávu jsem sletoval z drátků a z plastových profilů vytvořil stožár. Celek jsem umístil na podložku z one-time tmelu, který jsem po aplikaci co nejvíce vyhladil, a po vytvrzení ještě zbrousil do roviny a naryl spáry imitující letištní povrch.