Archiv rubriky: Pro piloty



YouTube kanál Agathos Flightschool vydal zajímavé video ve kterém autor, reálný pilot P-51 Mustang, srovnává skutečný letoun s jeho protějšky v simulátorech DCS a IL-2 Great Battles (v.4.002). Ve videu porovnává pojíždění, vzlet a přistání.

Stručné shrnutí závěrů autora videa:

Pojíždění
Reálný letoun se začíná pohybovat už pod 1000 RPM. DCS Mustang však až na cca 1200 RPM a IL-2 Mustang dokonce až při 1500 RPM. Oba simulátory se tedy vyznačují sníženou akcelerací v porovnání se skutečným strojem. DCS je na tom z obou simů lépe.

Vzlet
Reálný letoun má od konstruktérů nastaveny vyšší síly na směrovce, která je ovšem velmi účinná. Je to záměr, aby piloti směrovku nepoužívali nadměrně a tím příliš nenamáhali celou konstrukci letounu. U obou simulátorů se projevuje (zřejmě i díky joystickům bez force feedbacku) tendence k „overcontrol“, tj. k příliš velkým amplitudám v ovládání jednotlivých os, zejména zmíněné směrovky. Vzlet je proto v simulovaných letounech proti reálu více nestabilní. Nicméně DCS letoun hodnotí autor jako velmi přesný, co se týká chování při vzletu. IL-2 Mustang na tom se vzletem také není špatně, pouze je znát nedostatek akcelerace, kdy i při 55″ MP má letoun znatelně méně výkonu.

Přistání
Skutečný letoun je při přblížení na přistání i po dosednutí velmi dobře ovladatelný a točivý moment vrtule lze dobře korigovat (pozn. autor nepřistává na tři body, ale nejprve na hlavní kola podvozku). DCS vykazuje téměř perfektní shodu, pouze při dojezdu je znatelná opět tendence k „overcontrol“ směrovky. V IL-2 se ale Mustang chová poměrně značně odlišně od svého reálného vzoru. Je zde patrný problém s držením výšky kvůli vyvážení letounu, které neodpovídá reálu. Je nutné přidávat silně výškovku (vyvážený letoun má nesprávnou pozici s „nosem příliš nahoru“) a při přiblížení je pak třeba nereálně mnoho trimovat. V důsledku je pak letoun při přiblížení mnohem více nestabilní. Také je znatelný „overcontrol“ směrovky a simulátor vykazuje příliš citlivé brzdy.

Pro piloty



Nejprve link na pěkný panoramatický 3D kokpit Spitu IX s přehlednými popisy všech ovládacích prvků a budíků (doporučuji přepnout klávesou F11 na full screen; rozhlížíte se pomocí myši a kolečkem myši se zoomuje):

https://www.haraldjoergens.com/panoramas/spitfire-td314/files/

A nyní už samotný start-up včetně předletového walkaroundu (video je žel pouze v malém rozlišení, ale první 3 minuty stojí za shlédnutí právě díky pěkně zaznamenaným úkonům pilota) :

A nyní video ze simulátoru DCS, kde Matt Wagner ukazuje doporučený postup, jak Spita správně probudit k životu (doporučuji video přepnout na Full HD):

Pozn. Wags později na fóru upřesnil, že se ve videu dopustil malé chybky: přepínač palivového čerpadla (fuel pump switch) je ve skutečnosti umístěn na levé straně kokpitu pod trimovacím kolečkem výškovky. To, co takto ve videu pojmenoval, je palivové čerpadlo pro nastavení tlaku v palivovém systému přídavné nádrže (fuel pressure pump for the drop tank) .

Na závěr odkazy na psané návody:

Pro piloty



Kromě plnění startegických úkolů v roli doprovodných stíhačů bombardovacích svazů pohybujících se ve velkých výškách kolem 25 000 – 30 000 feet, se P-47 také velmi osvědčily jako součást taktických úderných sil při útocích na pozemní cíle při postupu spojenců evropským kontinentem směrem na Německo.

P-47 Thunderbolt byl pro tento úkol velmi dobře vybaven. Robusní konstrukce a hvězdicový motor chlazený vzduchem byly zárukou, že letoun vydrží i značné poškození, zejména v porovnání s letouny poháněnými kapalinou chlazenými řadovými motory, kterým stačil často jediný zásah do chladicího systému, aby byl letoun vyřazen z boje.

„Jug“ vynikal ve schopnosti nést značné množství podvěsné výzbroje, která mohla být tvořena třemi 500 lb či dvěmi 1000 lb pumami a dvojicí bazuk M10 (každá se třemi neřízenými raketami M8) a to vše navíc k ohromné palebné síle, kterou představovalo 8 půlpalcových browningů umístěných v křídlech.

Video nasnímané z „gun camer“ Thunderboltů (1945)

Turbokompresor zvyšující plnící tlak nad standardní hodnotu, vstřikování vody do válců (ADI – Anti-Detonation Injection) umožňující zvýšit na krátkou dobu plnící tlak dokonce až na 64″ a u pozdějších verzí také výkonnější vrtule se širokými listy pak zlepšovaly šance pilota na obranu před nepřátelskými stíhači, protože umožňovaly krátkodobě zvýšit výkon motoru až na obdivuhodných 2600 HP i v nízkých letových hladinách.

P-47 z 365. FG – pěkně zrestaurované původní video do HD rozlišení. Krásné záběry, doporučuji shlédnout!

V připravované DLC Battle of Bodenplatte pro simulátor IL-2 Great Battles dostaneme řadu strojů, které působily v roli stíhacích bombradérů a „Jug“ je jedním z nich. Navíc je tento stroj už nyní k dispozici pro ty, kdo si uvedené DLC pořídili jako „early access“. Proto dnes nabízím ke shlédnutí dvě instruktážní videa, jak jinak opět od autora Requiem z jeho kanálu The Air Combat Tutorial Library (Videa doporučuji přenout do Full HD rozlišení a zobrazit přes celou obrazovku monitoru).

Pro piloty