Archiv rubriky: PC Simulátory – news



Velmi povedené video ve “vintage” stylu se Spitfire Mk. IXC ze simulátoru DCS. Většina záběrů je z mapy Normandie – červen 1944. Doporučuji shlédnout v maximálním rozlišení.

PC Simulátory - news



Říká se, že cizí trápení nejvíce pobaví, tak vám jako čtenářům svého blogu dnes nabízím vyprávění o tom, jak jsem letěl na svoji první speciálku v simulátoru DCS ve Spitfiru Mk IXC

Poznámka pro nezasvěcené: “speciálka” je v simulátorovém létání zorganizovaná akce, kdy minimálně všichni piloti jedné strany, někdy i obou stran konfliktu, jsou všichni lidé a žádné letadlo tak neřídí počítač. Piloti jsou připojeni přes internet na jeden společný server a mají aktivovanou vzájemnou hlasovou komunikaci.

Plánovaná operace byla v podstatě přesun z letiště Ford v jižní Anglii na spojenci právě zbudované polní letiště Saint-Croax sur Mer na pobřeží Normandie v pásu obsazeném spojenci. Datum mise: 10. 6. 1944. Na rozpise se nás sešlo 10 pilotů rozdělených do dvou kompletních rojů a jedné dvojice. Při podrobném briefingu na Discordu jsme obdrželi mimo obvyklých údajů o radifrekvencích, volacích znacích, meteo situaci a mapy s trasou letu a s kurzy jednotlivých etap, také náčrt stojánek letiště s vyznačenými umístěními našich letounů. K našemu překvapení byla kvůli směru větru vybrána dráha 04, která začínala na zcela opačné straně letiště než byla většina stojánek, a to znamenalo dlouhé pojíždění po spojovačkách po okraji letiště.

Pokud jste někdy alespoň v simulátoru pojížděli se Spitem, asi tušíte, proč o tom mluvím. Malý rozchod kol hlavního podvozku nutí pilota neustále používat krátké stisky brzdové páky a společně s vyšlapováním pedálů se musí snažit udržovat mírně hadovitou stopu. Přibržďovat se ve Spitu ovšem musí s předstihem, pokud totiž stisknete brdzy až v okamžiku, kdy jste už správně natočeni, je to pozdě a skončíte ve špatné poloze. Pokud to ale na druhou stranu s brzdami přeženete, zase skončíte ve špatném směru. Pokud pojíždíte příliš pomalu, blokujete provoz ostatním. Pokud pojíždíte příliš rychle, buď nestihnete včas přibrzdit a nebo přehřejete motor. No prostě adrenalin už od samého začátku.

Jak asi tušíte, jako nováček, který v životě takto dlouhé pojíždění neprováděl, jsem se samozřejmě dostal do problémů. A nebyl jsem sám :-) Práci s brzdami jsem sice zvládal OK, ale po více než 5 minutách pojíždění, když už byla ranvej na dohled se nám s kolegou začal téměř zároveň každému valit z motoru bílý kouř, neklamná známka přehřátí. A to znamenalo buď konec nebo přesednout do nového stroje. Velitel, který už čekal na dráze se svým číslem nám povolil výměnu letounů a byli jsme upozorněni, že musíme dávat pozor, aby nám otáčky nestouply nad 1500. Takže opět nahodit motor, zavěsit přídavnou nádrž a hurá na nové pojíždění.

Tentokrát jsme oba s kolegou bedlivě sledovali otáčkoměr, ale bylo mi to divné, protože jsem si byl jistý, že jsem ani při prvním pojíždění nepřesáhl uvedený limit. Po dalších 5 minutách dráha opět na dohled a hádejte co, opět zavařený motor! Oba jsme z toho byli značně otrávení, především jsme nechápali proč. Dostali jsme instrukce, že máme ještě poslední pokus, ale že náš start nyní bude z bližší ranveje, ale s bočním větrem. Tak jsme tedy potřetí nahodili naše Merliny a dorolovali na ranvej 24 a bez problémů vzlétli s bočním větrem. Zařazení na okruh a dotažení svého roje už byla rutina.

Stejně tak rutinně jsem přepnul přívod paliva na přídavnou nádrž a pak vypnul přívod z hlavní nádrže, k mému překvapení však motor během pár vteřin zakašlal a pokud bych hbitě nepřepnul zpět na hlavní, byl bych brzy bez pohonu. No jasně! Ve stresu z opakovaných startů jsem si při tom třetím zapomněl aktivovat žádost o nasazení přídavné nádrže. Ale vzal to čert, žádné RTB (Return To Base = návrat na základnu), letí se dál. Podle mapy bych to mohl na cílové letiště dát i bez přídavné, pokud nebudu přišli kvedlat plynem kvůli udržení pozice ve formaci a pokud se nezapleteme do delší vzdušné bitvy.

Cesta přes Kanál proběhla ve vzorné čtyřprsté (finger four) formaci a nad pobřežím Francie, protože platí přísné “radio silence”, dává velitel zamrskáním ocasem (fish tail move) pokyn ke změně formace na bojovou (spread finger four) s většími rozestupy, kvůli přítomnému flaku a pro lepší SA. Tak tedy rozsvítit zaměřovač, odjistit zbraně a sledovat obzor. Kenway hlásí, že v okruhu třiceti mil zhruba v naší výšce detekují nepřátelskou formaci. Netrvá to ani pět minut a červená 2 hlásí vizuální kontakt s nepřítelem na 11 hodině. Vidíme je už všichni. Asi 8 teček, které se rychle přibližují. Velitel manévruje skupinu do co nejvýhodnější pozice a už jsme v kontaktu, okamžitě se interkom naplní varováními a pokyny. Sleduji svého vedoucího červenou 3 a držím se ho úspěšně ve všech jeho obratech. Dotáhneme se na jeden FW 190A a po cca 1-2 minutovém boji ho červená 3 zasahuje. Jako wingman potvrzuji do rádia setřel.

Protože jsem však po závěrečném útoku šel kvůli ověření o něco níže, musím vybírat o něco prudčeji než můj veducí a najednou “křach”, podívám se na napravo a zjišťuji, že polovina pravého křídla je pryč! Nejprve mi bleskne hlavou myšlenka na flak, ale vzápětí mi dojde, že na vině bude zřejmě příliš velké přetížení, se kterým jsem vybíral sestup ve snaze neztratit svého vedoucího a zároveň potvrdit jeho sestřel. Jsem žel příliš nízko na to, abych úspěšně vyskočil a tak končím v zemi jako hromádka šrotu a popela. KIA (Killed In Action).

Uff, přeci jen s jistým smutkem se odpojuji ze serveru a čekám na Discordu, až ostatní dokončí misi a připojí se ke společnému debriefingu. V následném pokecu po akci se dozvídám překvapivou skutečnost: Spitfire IX, který podle manuálu normálně umožňuje ponechat chladiče na automatiku i při pojíždění, to v konkrétních podmínkách naší mise nezvládal, protože souhra venkovní teploty, směru větru, který při pojíždění nevál proti letounu, ale v jeho směru, a navíc extrémně dlouhá cesta po pojížděcích drahách kolem letiště, to vše dohromady způsobilo, že kdo si nepřehodil chlazení na manuál, mohl dělat co chtěl a stejně se mu motor zavařil. No vida, člověk se pořád něco učí, a to jsem si myslel, že Spitfira už mám docela “ošahaného”. A zřejmě také nejsem první, komu se kdy podařilo konstrukci letounu přetížit při prudkých manévrech. Je ale dobré mít kolegy piloty, kteří poradí – zřejmě bude pro příště třeba u mého Spitfiru lépe poladit křivky odezvy kniplu…

I přes neslavný konec v mé misi, se mi celá akce nesmírně líbila. Atmosféra při společném létání tohoto typu je naprosto dokonalá. Strohá anglická komunikace podle pravidel RAF a bezpodmínečná nutnost dodržovat všechny pokyny velitele a vedoucích tento dojem ještě více umocňují. Spojení ultra realistického simulátoru jakým je DCS a létání se skutečnými lidmi je prostě adrenalin a maximální soustředění. I malá chyba může mít při akci fatální následky, jak jsem se ostatně aktuálně přesvědčil na vlastní kůži.

Ano neprožíváme fyzickou zátěž při řízení letounu ani nemůžeme být zraněni či zabiti, ale to ostatní je stejné. Myslím, že žádná knížka memoárů a vzpomínek (a četl jsem jich nepočítaně) a dokonce ani film nemůžou z určitého pohledu takto reálně přiblížit, co mladí piloti za války museli prožívat a zvládat. Na rozdíl od skutečných pilotů však máme my, simulátoroví letci, jednu podstatnou výhodu: můžeme se učit ze svých chyb. Naštěstí pro nás KIA neznamená nikdy úplný konec, ale naopak nový začátek, kdy můžeme zúročit své tvrdě získané nové zkušenosti. Už se těším na další misi :-)

PC Simulátory - news



Právě jsem dokončil kampaň EPSOM pro excelentní Spitfire Mk. IX od Eagle Dynamics. Jedná se o 12 misí odehrávajících se v Normandii krátce po vylodění spojenců. Jste zařazen ke 144. wingu RCAF a létáte jako velitel dvou “flightů” Spitfirů (4 + 4 letouny), které vodíte na mise zaměřené především na eliminaci pozemních zásobovacích tras nepřítele. Jedná se tedy především o mise typu “armed recce” (ozbrojený průzkum), ale v kampani se samozřejmě také setkáte s protivníky ve vzduchu.

Kampaň EPSOM mne velmi pozitivně překvapila velmi pečlivými a podrobnými briefingy, které věrně odpovídají reálným briefingům, jaké piloti před podobnými akcemi dostávali. Musím říci, že s briefingy na tak vysoké úrovni jsem se dosud v simulátorech z 2. sv. v. nesetkal. Nalzenete v nich vždy nejen popis a mapku celé naplánované mise, ale také informace o letových hladinách, radiofrekvencích, dalších spojeneckých letadlech, které budou v daném čase a sektoru ve vzduchu, o počasí, o pozicích se silným soutředěním nepřátelského flaku, o aktuální situaci pozemních bojů a také o letecké aktivitě nepřátele za posledních 24 hodin.

Takto vypadá základní briefingová mapa pro 1. misi
Tuto mapu uvidíte ve svém kneeboardu za letu.

Musím konstatovat, že atmosféra celé kampaně je vynikající. Obvyklá mise začíná většinou na stojánce s vypnutým motorem, takže nejprve musíte Spita probudit k životu a poté dorolovat na runway. Po povolení ke vzletu odstartujete a kroužíte chvíli nad letištěm, kdy čekáte na své wingmany, až také odstartují a připojí se k vám do formace. Teprve pak nabíráte kurz ke frontě a při tom obvykle stoupáte co to jde, abyste přelet nad ní absolvovali kvůli hustému flaku alepoň v 10 000 stopách. Po přeletu fronty pak opět sklesáte a ve čtyřprsté formaci a výšce cca 3 000 ft hledáte na určené trase pozemní cíle. Samozřejmě, že je v kampani určitá variablita misí, nechybí útoky s bombami na konkrétní cíle, scramble start ani pořádný sweep ve vzduchu.

Při briefingu dostane informace o místech se silnou koncentrací FLAKu.
A také info o celkové situaci na frontě.

Mise nicméně nejsou zaměřeny primárně na sbíraní bodů. Pokud ve zdraví přistanete a neztratíte většinu svých wingmanů, můžete svou misi, podobně jako tomu bylo v reálu, považovat za úspěšně splněnou.

TIP 1: Nechejte své AI kamarády, aby vaše pozemní cíle sami objevili. Potom, když se rozhodnete na pozemní cíl zaútočit se svým rojem, nepoužívejte generický příkaz “engage enemy”, ale specifikujte ho příkazem “engage utility vehicles”. Tak zabráníte tomu, že AI kolegové k vašemu údivu poletí po vydání rozkazu pryč, aby někde v dálce zaútočili na tanky nebo na postavení flaku. I když jste velitel, nechejte AI zaútočit jako první. Svým útokem vám pěkně označkují cíl a nebojte se, vždy něco zbude i na vás.

Na stojánce na domácím letišti Saint-Croix.

TIP 2: Některé mise jsou delší a je proto je při nich potřeba výrazně šetřit palivo. A to nejen vaše, ale především palivo svých wingmanů, jinak od nich v polovině mise uslyšíte hlášku “Bingo fuel” a nezbude vám než je poslat RTB (return to base). Palivo ušěříte jednak tím, že poletíte většinu mise na cca 2400 RPM s boostem max +4. To byla i v reálu běžná praxe, namísto doporučeného maximálního nominálního režimu 2650 RPM s boostem +7. Dávejte si však při tom pozor na teplotu chladící kapaliny, aby vám výrazně neklesla pod minimálních 60°C, jinak přechladíte motor a jdete na nouzák než se nadějete. Spitfire v DCS totiž žel nemá namodelovány termostaty, které při nízké teplotě chladící kapaliny uzavřou chladící okruh a zabrání tak přechlazení motoru (je to snad poslední vážnější nedostatek, který jsem na tomto skvěle zpracovaném letounu dosud nebyl opraven). Druhým způsobem, jak můžete ovlivnit spotřebu paliva vašich wingmanů, je váš způsob letu. Snažete se při dlouhých misiích o maximální plynulost a o minimální změny výšky a směru. AI totiž pro udržení svého místa ve formaci vždy používají maximální boost a proto časté změny vašeho režimu letu u nich vedou k nadměrné spotřebě paliva.

TIP 3: atmosdéru single player kampaně výrazně zvýší použití pluginu VAICOM, díky kterému nemusíte používat komunikační menu (kdy příkazy vydáváte sekvencí kláves F1 – F12) a místo něho příkazy prostě řeknete do mikrofonu. VAICOM je totoiž doplněk skvělé aplikace Voice Attack. Navíc vám tento plugin oživí éter dobovou radiokomunikací, která krásně podbarví veškeré dění při misi.

Na brefingu dostanete mj. také instruktáž jak správně provádět útoky na pozemní cíle.
… a také jak se Spitfirem zaútočit bombami.

A jaké má kampaň zápory?

Mapa Normandie: nedávno tato mapa od f. Ugra media prodělala velký upgrade. Původní stromy byly nahrazeny tzv. Speed trees, byla přidána řada objektů a lepší textury. To vše je chvályhodné. Méně potěšující je však to, že mapa stále neodpovídá z geografického hlediska svému vzoru ze 40. let. V kneeboardu máte sice připravenou originální mapu z tohoto období, ale je prakticky nemožné podle ní navigovat. Řeky a železnice se často neshodují, města mají jiný tvar, některá na mapě chybí a jiná naopak přebývají. Zalesněné plochy jsou zcela vymyšlené. Naštěstí autoři připravili do kneeboardu také speciální briefingové mapy vytvořené na základě simulátorové mapy a podle nich už navigovat lze. Mapa žel ale není moc podrobná a nepokrývá vždy o mnoho větší oblast, než je zadání mise. Samozřejmě vždy máte možnost používat F10 mapu s “GPS”, osobně však tento přístup odmítám, protože když nemusím navigovat, tak pro mne single player mise ztrácí polovinu svého kouzla…

V síle dvou rojů nad Normadnií…

Lokomotivy: žel zde nejsou cílem, který se započítává. Autoři DCS totiž dosud neimplementovali železniční tratě a vlaky jako objekty, se kterými lze interagovat. Takže, lokomotivy v misích najdete, můžete na ně zaútočit, ale simulátor vám ani po jejich úspěšném zničení nic nezapočítá. Je to škoda, protože právě lokomotivy byly velmi častým cílem taktických útoků.

Kontrola výsledků útoku na logistický sklad nepřítele za soumraku

AI protivníci: na misích se budete setkávat výhradně s Bf 109 K-4, cože je nejvýkonnější verze Messerschmittu z přelomu 1944/45. Se svým Spitfirem Mk.IX C z počátku r. 1944 jste tedy jednoznačně ve výkonnnostní nevýhodě. Když k tomu přidáme AI, které používají zjednodušený FM (flight model) a občas se díky tomu zatím chovají, jako by byly kříženy s UFO, dostáváme se zákonitě do situací, které bez vzájemné spolupráce s kolegy nejsou řešitelné. Naneštěstí ani vlastní AI kolegové nespolupracují často podle představ, ale zmíním zde alepoň několik tipů, jak se s tvrdými protivníky ve vzduchu v misích vyrovnávat:

Návrat na Saint-Croix z poslední mise při západu slunce…

Především se nežeňte do boje první. I když nepřítele uvidíte jako první, čekejte, až bandity ohlásí některý z AI wingmanů a pak je ihned pošlete do boje příkazem “Engage bandits”. Stejný příkaz vydejte ihned i druhému roji. Sami pak čekejte stranou, případně si mírně nastoupejte a do boje se vrhněte až jako poslední. AI budou v tu dobou už zaangažované do boje mezi sebou a vyhnete se tak situacím, kdy se na vás přilepí hned na začátku boje 2-3 Messerschmitty. V boji se snažte, pokud to jde, udržovat vysokou rychlost – netočte přliš ostře s nepřítelem, ale držte si energii. A pokud se vám už dostane nepřítel na “šestku”, a vám nezbude než jít do defenzivních manévrů, nezapoměňte včas vydat příkaz “Cover me”. Vlastní AI vám přijdu na pomoc. Jen pozor, nepoužívejte tento příkaz moc brzy, jinak si třeba také vůbec nevystřelíte, protože AI kamarádi vám všechny “stodevítky” sundají před nosem :-)

Závěr: i přes uvedené nedostatky je kampaň EPSOM skvělou zábavou a asi tou nejvíce realisticky zpracovanou single player kampaní, kterou jsem dosud ve WWII simulátorech obecně létal. Pokud stejně jako já usilujete o maximální přiblížení se realitě při svém létání druhoválečných simů a neobtěžuje vás pečlivá předletová příprava, mohu vám kampaň vřele dopručit, litovat nebudete.

Všechny mise z této kampaně můžte také shlédnout na YT na kanálu Phil Style ZDE. Autor je zkušený pilot DCS Spitfiru a jeho komentovaná videa si vždy rád shlédnu. Osobně ale doporučuji si každou misi nejprve zaletět a teprvé poté si v rámci osobního debriefingu pustit video. Nepřipravíte se tak o případné momenty překvapení :-)

PC Simulátory - news