V první a druhé části článku jsme se seznámili s tím, co ButtKicker2 umí a jako ho zapojit a dnes se podíváme, jaký SW je potřeba a jak ho nakonfigurovat.

Nejprve je potřeba si nainstalovat Voice Meeter, což je v podstatě virtuální zvuková karta, která umí dělit a směrovat audio signál a umí to dokonce i pouze pro určitou část audio streamu, tj. pro konkrétní frekvenční rozsah. SW je zdarma a existuje ve více verzích – my budeme používat tu s přízviskem Banana.

Funguje to tak, že po instalaci si Voice Meeter nastavíte jako primární zvukovou kartu. V samotném Voice Meeteru si pak nakonfigurujete odkud a kam “poteče” audio z fyzických zařízení. Takto by mělo vypadat nastavení ve Windows 10 (fyzické zvukové karty jsem si pojmenoval tak, aby bylo vidět, k jakému účelu slouží):

A nyní k samotné konfiguraci Voice Meeteru:

Máme zde dva vstupy (VIRTUAL INPUTS) označené jako VAIO a AUX (viz střední část okna). Tyto dva vstupy můžeme směrovat do tří různých výstupů (HARDWARE OUT) označených A1, A2 a A3. (pravá část okna).

Na VAIO vstup budeme směrovat standardně veškeré audio produkované naším PC včetně simulátoru, kdežto na AUX vstup půjde upravený audio stream pro ButtKicker (kde ho vezmeme, to si ukážeme za chvíli). Zvuk který přichází na VAIO vstup, budeme chtít posílat do sluchátek (výstup A1) a do reproduktorů (výstup A3), kdežto zvuk z AUX vstupu budeme posílat do ButtKickeru, který je připojen na standardní zvukovou kartu na základní desce (výstup A2).

Ještě grafické znázornění toho, co bylo posáno výše:

Je jasné, že nyní ve všech SW, kde používáte zvukový výstup, musíte nyní uvádět Voice Meeter VAIO. Jako například v Discordu a TeamSpeaku:

Nyní nám zbývá poslední krok a tím je instalace a konfigurace SW, který umí vzít zvuk ze simulátoru a upravit ho na sérii impulsů tak, aby nám ButtKicker produkoval požadované efekty. Nejprve si ukážeme, jak to udělat pro simulátor DCS:

Nejprve si stáhněte SimShaker for Aviators (SSA) ZDE od autora s nickem f410. Viz také diskuzní vlákno na ED fóru ZDE. Tento SW umí převést Audio z DCS do podoby zpracovatelné USB zařízeními jako je JetSeat. Dobrou zprávou je, že tento SW je zcela zdarma, špatnou pak to, že nepodporuje přímo analogová zařízení jako je ButtKicker, připojená do audio výstupu. Aby SSA spolupracoval s ButtKickerem, je třeba mezivrstva, která převádí digitální výstup do analogového výstupu z audio karty. To zajistí doplněk nazvaný SimShaker SoundModule (SSSM) jehož autorem je Andre. Tento SW však není zdarma a pořídíte ho na Andreho e-shopu za 23$ ZDE. Instalce je detailně popsána na Andreho blogu ZDE. SSSM si nicméně můžete stáhnout zdarma a na omezenou dobu si vyzkoušet, jak funguje.

Pozn. SSSM vám umožní využívat ButtKicker nejen pro DCS, ale také Pro X-plane11, FSX a Prepare3D, ale pozor, nepodporuje IL-2 Great Battles (pro ten existuje jiný SW, o tom za chvíli).

Nejprve se podívejme na SSSM:

V okně je nutno nastavit:

• vybrat zvukovou kartu VoiceMeeter AUX
• Počet kanálů pro jeden ButtKicker nastavit na mono (lze si pořídit i více transducerů a pak využijete stereo či dokonce 6 kanálů)
• Pro omezení příliš vysokých amplitud je vhodné nastavit limitující kompresi

A nyní k nastavení SSA – aby SW komunikoval s ButtKickerem SSSM, nastavte dle červeného zvýraznění:

Tlačítkem TestVibe-motors si můžete otestovat funkčnost.

A nyní to nejzábavnější, a sice ladění jednotlivých efektů pro jednotlivá letadla v DCS. Vždy postupujte tak, že si spustíte DCS a zde si sednete do požadovaného letounu. Pak se přes ALT-TAB přepínáte do okna SSA s efekty a ladíte jejich sílu. Příjemné je, že jakmile se pomocí ALT-TAB opět vrátíte do DCS, cítíte ihned upravenou odezvu, není třeba restart simulátoru.

Sílu jednotlivých efektů si jistě každý upraví po svém. Moje vlastní zkušenost je taková, že jsem si zpočátku užíval efektů naplno, ale po čase jsem došel k poznání, že “méně je někdy více”. Takže efekty, kterou jsou kontinuální, zejména vibrace od motoru apod., jsem snížil na minimum, zatímco efekty jednorázových efektů jako je podvozek, klapky, střelba jsem ponechal výraznější.

Je třeba si také uvědomit, že DCS má velmi kvalitní ozvučení a každý letoun je v podstatě unikání a tedy s jiným audio. Proto je třeba efekty ladit pro každý letoun zvlášť. Naštěstí to SSA umožňuje a je proto možné si každý letoun nastavit individuálně. Dále uvádím na ukázku svoje nastavení u všech Warbirdů:

V poslední části dnešního dlouhého článku si ukážeme, jak zprovoznit efekty pro simulátor Il-2 Great Battles.

K tomu budete potřebovat Andreho SimShaker – Wings (SSW). Návod na instalaci naleznete ZDE. Cena je 22$ a zakoupit lze opět na Andreho blogu ZDE. Špatná zpráva z hlediska nezbytných investic je, že SSW samotný nestačí, protože je určen opět pro USB zařízení, ale my máme ButtKicker. Proto je třeba dokoupit ještě doplněk pro SSW nazvaný Bass-Shaker Support pro konverzi zvuku pro audio kartu za 11$ ZDE.

Jak vidíme na obrázku, SSW lze použít i pro další simulátory.

Konfigurace je podobná, opět červeně vyznačena nezbytná nastavení. Hlavní rozdíl SSW proti SSA je ten, že neumožňuje nastavení efektů pro každé letadlo zvlášť. Máme zde pouze jedinou sadu efektů a proto, pokud letíme s jiným strojem a nastavení nám nevyhovuje, musíme manuálně upravovat… To je podle mne hlavní nevýhoda SSW proti SSA.

Co se týká kvality efektů, je SSW v něčem horší a v něčem lepší. Například “předení” motoru mi přijde o něco lepší v SSW, kdežto třeba vysouvání/zasouvání podvozku se mi více líbí v SSA (v SSW chybí efekt zaklapnutí zámků kol).

TIP: Hledal jsem způsob, jak nejlépe zajistit, aby pokaždé, když zapnu PC, měly efekty ButtKickeru vždy stejnou sílu a doporučuji následujcí kroky:
1. Nastavit zvuk ve Windows na nějakou rozumnou pevnou hodnotu (v mém případě 75%)
2. Ve Windows mixeru nastavit požadované odchylky od normální hlasitosti pro ostatní sw jako jsou Voiceattack, Discord, TS apod.
3. Natavit zvuk v simulátoru na určitou pevnou hodnotu (cca 50%)
4. Po každém zapnutí amplifieru nastavit hlasitost ButtKickeru na maximum
5. Sílu jednotlivých efektů ladit s nastavením uvedeným v předchozích bodech.

Závěrem:
ButtKicker2 hodnotím na základě své zkušenosti jako produkt, který k létání není nezbytný, ale pokud ho máte, výrazně vám přidá na atmosféře a zážitku ze simulátorového létání. Efekty nejsou sice dokonalé, ale podle mne jsou natolik kvalitní, aby se vyplatilo zařízení používat. Je však třeba říci, že se rozhodně nejedná o nejlevnější doplněk, zvláště uvážíme-li nutnost dokoupit měnič napětí, druhou zvukovou kartu a nezbytné investice do variant SimShaker softwaru. Samotná instalace jak fyzická tak softwarová nepatří také mezi nejjednodušší, proto bych ButtKicker doporučil spíše zkušenějším uživatelům, kterým nevadí investovat čas do instalace a ladění. Pokud však do toho půjdete, odměnou vám bude pěkný a funkční doplněk simulátorového létání.

V první části jsme se seznámili s tím, co ButtKicker2 umí, a dnes se podíváme, jak zařízení instalovat a zapojit.

ButtKicker2 se vyrábí v USA a tam mají 110 V zásuvky. Pokud zařízení koupíte třeba přes eBay jako já, budete muset pořídit nejprve takzvaný měnič napětí, který vám umožní zařízení připojit do zásuvky 220 V. Dejte si však pozor na to, aby měl měnič dostatečný vstupní výkon – pro naše potřeby je nutných 300 W. Já jsem zakoupil tento a jsem s ním plně spokojen.

Dále je třeba si rozmyslet, jak budete chtít poslouchat běžné audio, protože ButtKicker vyžaduje separátní zvukovou kartu. Pokud například používáte výhradně USB sluchátka, můžete ButtKicker zapojit do zvukovky na základní desce. Pokud však používáte běžná sluchátka s jack konektorem a /nebo repro, tak budete muset pořídit druhou audio kartu. Není třeba se však bát velké investice, protože postačí i levná USB zvukovka, jako například tato. Důvod pro separátní zvukovku je ten, že SW (viz 3. část článku), který bere výstup ze simulátoru a produkuje signál pro ButtKicker, převádí standardní audio na sekvenci “klik” impulsů, které by v případě pouze jedné společné zvukové karty interferovali s běžným audio signálem, který by se tak stal neposlouchatelným.

Pozn. porovnáním zapojení ButtKickeru do zvukovky na základní desce a do USB zvukovky jsem zjistil, že na mé konfiguraci mi ButtKicker subjektivně funguje lépe (rozuměj s plynulejšími přechody mezi vibracemi) na zřejmě kvalitnější zvukovce na základní desce. Protože jsem po zapojení repra do USB zvukovky nepoznal žádný rozdíl v kvalitě běžného audia, ponechal jsem zapojení ke své plné spokojenosti tak, tj. ButtKicker mám zapojen do zvukovky na základní desce a repro do USB zvukovky. Jiní uživatelé však mají ButtKicker běžně zapojen do levných USB zvukovek a jsou plně spokojení.

V dalším popisu budu vycházet ze svého vlastního zapojení, které je následující:
Buttkicker2 zapojen do zvukové karty na základní desce
Repro zapojeno do externí USB karty (která je v napájeném USB hubu)
USB Bezdrátová sluchátka Arctis7 zapojena do USB na základní desce

Transduktor samotný je poměrně těžké kovové zařízení, které je třeba přichytit pevně k židli či sedačce. Naštěstí je úchyt poměrně chytře vyřešen, takže uchytíte na cokoli, co má průměr kolem 30 mm. Není problém zařízení připevnit na středovou nohu kancelářské židle nebo na běžnou dřevěnou židli. Pokud však máte např. autosedačku, je třeba si připravit “úchyt”. Nechal jsem si u kamaráda vyrobit ocelový váleček délky 80 mm a průměru 30 mm. Na jednom konci má váleček závit M6. Takový váleček pak lze připevnit kamkoliv na konstrukci kokpitu nebo ještě lépe přímo na sedačku – zejména autosedačky jsou v tomto ohledu výborné, protože mají ve spodní části vhodné plechy i s otvory. U mé sedačky ze starého BMW se mi podařilo nalézt výbornou pozici přímo pod sedačkou v přední části a ButtKicker jsem zde upevnil do vodorovné polohy:

Náledující video ukazuje podobné řešení, jak přichytit transduktor, tentokrát pro Playseat Evolution:

Měnič napětí a amplifier, který dodává signál pro transduktor, mám postaven na zemi vedle konstrukce kokpitu, ale tak, abych na oba spínače ze sedačky dosáhl. Vždy je třeba sepnout nejprve měnič napětí, pak amplifier kolébkovým spínačem na zadní straně a nakonec zapnout tlačítko Power na dálkovém ovládání, které mám položené na stole vedle klávesnice. Je-li vše správně zapnuté, svítí kontrolka na dálkovém ovládání zeleně.

Upozornění: než poprvé zapnete amplifier, zkontrolujte, zda máte vloženou nepoškozenou pojistku a také se ujistěte, že máte správně připojen transduktor. Nikdy nezapínejte zařízení bez připojeného transduktoru!

Na závěr pro zájemce uvádím odkazy na dokumentaci: Quick Start Guide a Amplifier BKA-130 a pro případ potřeby také el. schéma amplifieru.

TIP: Pokud chcete využívat Buttkicker na maximum, možná zjistíte, že při vysokých vibracích naráží vnitřní pohyblivé jádro na kovový kryt a způsobuje nepříjemný klepavý zvuk. To lze vyřešit vložením tlumícího materiálu do obou polovin krytu. Viz video.
Pozn. při nižších a středních vibracích úprava není potřeba.

Ve třetí a závěrečné části článku se budeme věnovat instalaci a nastavení nezbytného SW.

Každý nadšenec do simulátorů hledá způsoby, jak si vylepšit svůj zážitek z létání tak, aby se co nejvíce přiblížil realitě. Ultimátní možností jsou pohyblivé platformy, které v menším či větším rozsahu umožňují simulovat podélný a příčný náklon. Taková řešení jsou však velmi drahá a nám, běžným smrtelníkům, prakticky nedostupná. Existuje však relativně levné řešení, která přeci jen přidá alespoň minimální možnost letoun “cítit” svým tělem. Ano mám na mysli “shakery” neboli transduktory (přenašeče), tj. zařízení, která převádějí vstupní audio signál na vibrace.

Asi nejrozšířenějším zařízením tohoto typu je ButtKicker 2. Zařízení se připojí na audio výstup zvukové karty a produkovaný zvuk (basy) převádí na signály pro transduktor, který je pevně přichycen na židli či sedačce virtuálního pilota. Zařízení “třese” židlí s různou intenzitou a frekvencí. Pro představu jak zařízení funguje doporučuji pro začátek shlédnout toto video:

Než přejdu k popisu zapojení a k nastavení a konfiguraci SW, dovolím si napsat to, co by vlastně mělo být v závěru článku, tedy jaké jsou mé celkové dojmy a zda se jedná o užitečný doplněk k simulátorům. Musím říci, že zprvu jsem byl k uvedenému řešení poměrně skeptický, ale čím déle jsem o tom uvažoval, tím více jsem toužil takové zařízení vyzkoušet. Kvůli ne zcela malé částce (170$ + poštovné z USA) za nové zařízení jsem však váhal několik let, než jsem si konečně řekl, že do toho půjdu. Zařízení se mi nakonec podařilo zakoupit použité se slevou na eBay za rozumných cca 4000 Kč.

Po zprovoznění jsem začal zařízení testovat v DCS simulátoru, který používám nejčastěji. Musím přiznat, že jsem byl při první zkoušce překvapen, jak výrazné efekty zařízení vytváří. Pokud bych dal vše na maximum, myslím, že bych probudil sousedy o patro níže. Přitom zařízení mám připevněné na autosedačce a ne na samotné konstrukci, která ji drží. Přesto jsou vibrace tak znatelné, že uvažuji o tlumících podložkách pod celou konstrukci svého kokpitu. Postupem času jsem však po řadě pokusů dospěl k závěru, že méně může být více a nastavil jsem si parametry tak, aby kontinuální efekty (vrčení motoru apod.) byly na relativně nízké úrovni a zřetelnější byly pouze jednorázové efekty jako zatažení podvozku, klapky a samozřejmě střelba z kanónů a kulometů. Musím říci že zážitek je to parádní a když dnes létám bez zapnutého ButtKickeru, připadám si nějak divně :-)

Abych alespoň trošku přiblížil atmosféru, pokusím se popsat, co lze vnímat. Po nastartování se vaše sedačka začne otřásat jemnými vibracemi motoru. Dorolujete na začátek ranveje a zavřete kabinu, což se projeví jemným bouchnutím. Jakmile přidáte plyn a letoun začne na ranveji nabírat rychlost, začínáte postupně vnímat drncání kol, které však ihned ustane po odlepení letounu. Následuje zatažení podvozku, které indikují dvě větší a jedno menší zřetelné bouchnutí, jak kola hlavního podvozku a pak i ostruhového kolečka zapadnou do zámků. Není třeba se dívat na kontrolku, víte že podvozek je zatažen. Při letu samotném vám letoun krásně “odpovídá”, protože zvyšující se vibrace vám vždy oznamují, jak moc za knipl “taháte” a kolik G tak vytváříte. Pokud před svůj zaměřovač dostanete nepřítele a stisknete spouště, je to nášup! Střelba z palubních zbraní je asi nejhezčím a nejsilněji prožívaným efektem, který zařízení produkuje. A nakonec jdete na přistání, kdy samozřejmě vytáhnete klapky, které se vysouvají s odpovídající příjemnou vysokofrekvenční bzučivou vibrací. Opět není třeba sledovat kontrolky, přesně víte, kdy jsou už klapky venku. Zřetelná bouchnutí vám opět oznámí, že podvozek je vytažen a kola zapadla do zámků v poloze vysunuto. Následné dosednutí je buď krásně jemné a nebo dostanete pořádný “kopanec” přesně podle kvality vašeho přistání.

Pokud jsem vás svým popisem alespoň trošku zaujal, můžete se těšit na 2. část článku, kde se budu věnovat popisu zapojení všech částí zařízení a nastavení SW.