Archiv autora: <span class="vcard">Tapi</span>



Ve dvou videích můžete shlédnout “umělecká” dílka zdobící bombardéry 8. USAAF.

Nosearts



Uplynul téměř rok od publikování článku, ve kterém jsem představil svůj “kokpit” pro létání na PC simulátorech. Za tu dobu se však mnohé změnilo a proto bych vám dnes rád představil novou verzi Mk. II.

Především došlo k přesunu celé konstrukce do jiné místnosti a tím jsem přišel o stolní desku, na které jsem dosud měl umístěn PC a především monitor. Proto jsem dokoupil další profily 40×40 mm od f. Haberkorn a vznikla konstrukce v přední části kokpitu tvořená čtyřmi vertikálními vzpěrami na kterých je upevněna deska z běžného 18 mm lamina zhruba čtvercového půdorysu. Na ní se vejde právě tak PC, LCD a klávesnice.

Další úpravou, vynucenou jak novou polohou kokpitu v rohu místnosti, tak výše zmíněným vertikálním rozšířením, byla modifikace držáku plynové páky tak, aby ho bylo možné snadno sklopit. Úprava není ani tak nutná pro samotné “nastupování” do kokpitu, jako spíše pro případy, kdy je třeba jakákoli “servisní” úprava. Celá konstrukce má totiž značnou váhu a není možní ji jednoduše odsunout od zdi kdykoli je třeba byť jen malá úprava či údržba čekoholi. Sklápěcí držák plynovky je díky rychloupínáku vhodným řešením, které mi poskytuje sice úzký, ale přesto dostatečný přístup “dovnitř” dolní části kokpitu.

Rychloupínák a panty v dolní části vzpěry plynovky.
Sklopená vzpěra s plynovkou.

Pedály MFG Crosswind (recenze ZDE) jsou kvůli stabilitě přišroubované na 3 mm plechu, který je upevněn ke konstrukci. Nehrozí tedy jejich posunutí nebo překlopení při používání. Na pravé straně je umístěn měnič napětí pro ButtKicker. Má velmi výrazně profilovaný kolébkový spínač (červený v levé části), takže ho lze pohodlně zapnout i vypnout placem pravé nohy a není třeba se ohýbat dolů :-)

Úpravu doznal také držák kniplu VKB Gunfighter Mk. II, který je nyní robusnější a umožnuje snadné a stabilní spojení s kovovou základnou, ke které je přišroubován joystick.

Na předchozím obrázku můžete vidět ButtKicker (recenze viz ZDE) vodorovně umístěný pod sedačkou v její přední části. Následujcí obrázek ukazuje umístění Amplifieru pro ButtKicker v zadní části kokpitu.

Vedle amplifieru je umístěna krabička s USB řadičem pro sadu šesti ovládacích pák vlastní výroby, kterou jsem recenzoval ZDE.

Samotný box s pákami mám umístěn po pravé straně kokpitu vedle sedačky.

Plynový kvadrant GVL jsem recenzoval ZDE.

Vedle plynovky pak můžete vidět novou Trim konzoli opět od GVL. Je zde větší vertikálně osazené kolo pro ovládání trimu výškovky a dva menší horizontálně umístěné trimy pro směrovku a křidélka. Dále je zde páka ovládání podovozku a řada ON-ON přepínačů jako např. otevírání kabiny, zamknutí ostruhového kolečka, vytažení přistávacího háku apod. Dva přepínače s bezpečnostním krytem používám jako ovladače pro nouzový odhoz kabiny a pro opuštění letounu. Mezi oběma menšími trimovacími kolečky se nachází mikrospínače, které umožňují elektrické ovládání klapek a trimů u letounů jako je např. FW 190. Na boku pak naleznete dva samocentrující přepínače, které slouží k nastavování elektricky ovládaných chladičů jako např u P-51 Mustang.

Trim modul si také můžete prohlédnout na YT videu od výrobce GVL:

Poslední velkou novinkou je univerzální Warbird console také od GVL, kterou jsem si navrhl primárně pro simulátor DCS a která obsahuje většinu nezbytných ovládacích prvků pro jednomotorové letouny WWII.

Konzole obsahuje:
3x dial switch (volba VHF kanálu, zapalování a přepínání palivových nádrží)
5x analogové osy (osvětlení kokpitu, přístrojů, zaměřovače)
4x encodéry (nastavení výškoměru, umělého horizontu, kompasu a směrového gyra)
ON-ON přepínače (externí světla, ovádání zaměřovače, engine managament, …)

Celý layout si můžete prohlédnout zde:

A ještě video od výrobce GVL:

Mezi praktické drobnosti patří držák na hrneček či plechovku s tekutým obsahem pro “pohon” pilota při dlouhých letech :-)

Naopak nezbytností je TrackIR, který má nyní nový stojánek. Větší vzdálenost snímače od hlavy pilota zajistí přesnější tracking i při mezních náklonech hlavy.

A na závěr změnu doznal také LCD, kterým je nyní DELL Allienwre AW3418DW s ultrawide rozlišením 3440 x 1440.

Pro svobodnější pohyb v kokpitu používám bezdrátová sluchátka Steel Series Actic 7. Za pozornost stojí držák refelxních odrazek pro TrackIR připevněný ke sluchátkám pomocí pásků se suchými zipy.

Na závěr ještě dva pohledy zhora na sedačku a uspořádání ovládacích prvků

PC Simulátory - HW & SW



Každý, koho zajímají letouny 2. světové války, nejspíše ví, že hlavní nevýhodou motorů Rolls Royce Merlin, používáných během Bitvy o Británii jako pohonné jednotky pro Spitfiry a Hurricany, byl plovákový karburátor. Ten při leteckých manévrech způsobujících negativní přetížení trpěl zaplavením a následným vynecháním motoru. Pilot tak ztratil na několik cenných vteřin výkon motoru a následky si jistě každý umí představit. Zmíněného nedostatku si piloti Luftwaffe ve svých Bf 109 samozřejmě rychle všimli a naučili se brzy využívat výhod svých motorů Daimler Benz s přímým vstřikováním paliva. Zatímco pilot Bf 109 mohli kdykoliv přejít bez obav do střemhlavého letu, museli piloti Spitfirů a Hurricanů provést nejprve půlvýkrut, aby odstředivou silou zabránili zaplavení karburátoru a teprve poté mohli přejít do střemhlavého letu. To samozřejmě jejich protivníkům umožňovalo včas bezpečně uniknout z dostřelu.

Narazil jsem na video s pěknou animací (viz níže), které nejen názorně ukazuje jak (ne)fungoval klasický plovákový karburátor při obrácené poloze letounu, ale ve svém závěru také zmiňuje šikovný nápad, se kterým přišla mladá inženýrka Beatrice Schillingová známá spíše pod přezdívkou Tilly.

Tato talentovaná žena, byla už od svého dětství fascinována motory a věnovala jim všechen svůj čas. Jako mladá absolventka University of Manchester (1932) se například úspěšně účastnila motocyklových závodů, pro které si svůj motocykl dovybavila na svojí dobu revolučním kompresorem. Ten jí umožňoval dosahovat rychlosti až 106 mph.

V r. 1936 začala Tilly pracovat pro Royal Aircraft Establishment (RAE) ve Farnborough. Tady na počátku válečného konfliktu navrhla na pohled jednoduché, ale velmi účinné vylepšení. Před vstupem paliva do karburátoru Merlinu umístila jednoduchý průtokový regulátor vytvořený z mosazného kroužku s otvorem. Velikost otvoru vypočítala na přesný průměr tak, aby umožňoval průtok takového množství paliva, které dostačovalo pro maximální výkon motoru, ale ani o kapku více. Tato drobná vychytávka účinně zabraňovala zaplavení karburátoru při manévrech s negativním přetížením. Navíc úpravu mohli snadno instalovat i mechanici na letištích a nebylo nutné kvůli úpravě letouny přelétávat do továren a zpět. Oficiálně se úprava nazývala “RAE Restrictor“, ale personál RAF dal součástce okamžitě vlastní název: “Miss Shilling’s Orifice”. Raději zde nebudu uvádět překlad, ti kdo anglicky neznají, si mohou dohledat ve slovníku :-)

A nyní již zmíněné video:

Motory