Archiv autora: <span class="vcard">Tapi</span>



Wfr. Gr. 21 byla původně pěchotní zbraň, která našla své místo jako volitelná varianta výzbroje řady německých letadel zhruba v polovině r. 1943, tedy v časech zoufalé snahy zastavit pronikání spojeneckých bombardovacích svazů směrem k říši.

Nebelwerfer 42.

Autorem zbraně byl Dipl.-Ing. Rudolf Nebel, který přizpůsobil svůj původní raketomet Nebelwerfer 42 s projektily o průměru 21 cm k zavěšení pod křídla letadel. Oficiálně se takto upravená a přizpůsobená zbraň nazývala BR 21 (bordrakete) neoficiálně se jí říkalo Dödel, což lze přeložit buď „trotl“ nebo „penis“ – vybrete si, který překlad se k této zbrani více hodí :-).

BR. 21 pod křídlem letounu Fw 190 A. Výmetnice i se střelou vážila dohromady 112 kg.

Raketa vystřelená z výmetnice získávala stabilizaci rotací a byla poháněna 18,4 kg náplní pevného paliva na bázi diglykolu. Hlavice pak nesla 40,8 kg výbušniny. Projektil opouštěl výmetnici rychlostí 320 m/s. Tato rychlost však nebyla vzhledem k váze celé rakety nijak vysoká a to se samozřejmě odráželo ve výrazném balistickém poklesu střely. Proto byly výmetnice montovány pod křídla pod úhlem 15 stupňů (!). Takové řešení sice zabraňovalo nadměrnému poklesu střely pod rovinu letu, na druhou stranu však ztěžovalo přesné zacílení a navíc výrazně snižovalo rychlost letounu kvůli značnému čelnímu odporu vzduchu. Výmetnice bylo proto možné po odpálení raket odhodit a tak navrátit letounu jeho původní letové charakteristiky.

Pozemní personál připravuje k akci Fw 190 A-8/R6 ze Stab/JG 26.

Účinný dolet střely byl cca 1200 m. To na jednu stranu dostačovalo k tomu, aby útočící letouny mohly odpálit střely v bezpečné vzdálenosti od svazu bombardérů a nebyly ohrožovány koncentrovanou plabou jejich palubních střelců. Na druhou stranu přesnost zásahu byla z takové vzdálenosti mizivá. To však vyvažovala schopnost střely po detonaci hlavice zasáhnout střepinami poměrně značný prostor cca 30 m. I když tedy střela nevybuchla přímo v bombardéru, ale pouze „uvnitř“ jejich svazu, docházelo k poškození strojů v okolí detonace. 

BR 21 umožňovaly použití kontaktních nebo časovaných roznětek. Vzhledem k malé přesnosti (úspěšnost zásahů byla cca 15%) se většinou používalo roznětek časovaných. V takovém případě se rakety odpalovaly pomocí zaměřovače Revi tak, aby explodovaly v dané vzdálenosti, která byla nejčastěji 600 nebo 1000 m. Detonace tak proběhla obvykle v relativní blízkosti letounů, avšak díky výše zmíněnému značnému rozptylu docházelo i tak k vážným poškozením. Explodjící rakety uvnitř formace však předvším přinášely zmatek a případě i následné rozptýlení celé formace.

Účinek útoku těmito zbraněmi také zvyšovala použitá taktika, kdy letouny neútočily samostatně, ale odpalovaly své rakety najednou nezřídka v síle celé Staffel (12-16 letadel). Takový útok měl kromě znásobeného účinku i značný psychologický efekt. Cílem bylo především rozbít sevřenou nepřátelskou formaci bombardérů a poté individuálními útoky z konvenčních palubních zbraní sestřelovat jednotlivé stroje.

Bf 109 G-6 s BR 21 připravenými k akci.

Poprvé byla tato zbraň použita při známém náletu američanů na Schweinfurt-Regensburg 17. srpna 1943. Spojenci tehdy museli odepsat 147 (!) létajících pevností B-17 a  ztratili cca 600 letců. Nicméně je třeba dodat, že k tak značným ztrátám v tomto náletu připělo mj. několik fatálních taktických rozhodnutí spojenců (příliš velké časové okno mezi oběma svazy, let druhé hlavní formace pod mraky) a bylo by proto přílišným zjednodušením tvrdit, že Luftwaffe zde vděčí za svůj úspěch výhradně použitým BR 21.

Prvními jednotkami, které BR 21 začaly používat, byly JG 1 a JG 11. Postupně byly touto zbraní vybavovány také Zerstörer jednotky ZG 26 a ZG 76 používající Bf 110 G-2. U dvoumotorových strojů se, na rozdíl od jednomotorvých, používaly zdvojené či trojené výmetnice pod každým křídlem.

Bf 110 G se zdvojenými výmetnicemi.

Kromě útokům na letecké svazy se v závěru války BR 21 používaly i k útokům na pozemní cíle, zejména v obraně proti pronikání spojenců v Itálii, po vylodění v Normandii a během Ardenské ofenzívy.

Me 210 s trojitými výmetnicemi pod křídly.
Byly pokusy i o méně standardní řešení, jako v případě Me 410, ale ve větším měřítku se neujaly.

Na závěr video od Requiem, které detailně vysvětluje taktiku použí BR 21 proti formacím středních bombardérů.

Zbraně



Polikarpov I-16 „Išak“ (oslík) je ikonický ruský stíhací letoun počátku válečného konfliktu, který pro svoji extrémní obratnost mohl být v rukou dobrého pilota nebezpečným protivníkem i mnohem rychlejším a výkonnějším Messerschmittům Bf 109 D a E. Piloty ve španělském občanské válce byl také přezdíván „Mosca“ či „Rata“.

I-16 typ 24 můžeme pilotovat už řadu let v simulátoru IL-2 Sturmovik Great Battles – Battle of Moscow. Nyní přichází „Rata“ také jako modul do simulátoru DCS. Nabízím proto ke shlédnutí velmi povedený krátký trailer (cca 2 min). Zaujme nejen kvalitní zpracování 3D modelu letounu, ale i věrný zvuk motoru.

Jedinou vadou na kráse je diskutabilní použitelnost tohoto letounu v bojovém simulátoru DCS z důvodu absence protivníků ze stejného období, protože DCS WWII se zaměřuje výhradně na západní frontu r. 1944. I-16 tak má hodnotu snad pouze jako sběratelský modul a pro všechny nadšence, kteří tento letoun chtějí pilotovat pro radost.

PC Simulátory



Film byl natočen začátkem června 1940. Uvidíme průběh pravidelné inspekční kontroly v hangáru. Video obsahuje pěkné záběry z exteriéru i z kokpitu. Uvidíme kalibraci letových přístrojů a test všech ovládacích pák v kokpitu a v závěru také práci zbrojířů.

(6:50) Ukázka, jak se páskuje munice pro 0.303 cal Browningy. Spitfire Mk. I nesl 8 nábojových pásů s celkem 2400 náboji (300 nábojů na zbraň). Poslednich 25 nábojů v každém pásu bylo trasovacích, aby pilot věděl, že mu dochází munice.

(7:40) Původních 20 min na přezbrojení letounu bylo zkráceno na polovinu díky použití „zlepšováku“, kterým byl popruh připevněný na nábojový pás a provléknutý závěrem zbraně ještě před zasunutím kontejneru s nábojovým pásem zespodu do křídla. Odpadla tak nutnost otevírat při přezbrojování horní krytky pro přístup ke kulometům.

Zbraně